KAŽDÝ MÁME SVÉHO DOVLATOVA
"V boji proti absurditě je třeba jednat tímto způsobem. Reakce by měla být stejně absurdní."
Sergej Dovlatov
Sergej Dovlatov byl ruský spisovatel a novinář. Žádné z jeho významných děl nebylo v SSSR za jeho života publikováno; byl znám výhradně prostřednictvím samizdatu. Pronásledování, nemožnost pracovat a nedostatek obživy ho v roce 1978 přiměly k emigraci nejprve do Vídně a poté do Spojených států, kde byla jeho díla publikována. Zemřel 24. srpna 1990 v New Yorku, ve stejný den, kdy opustil Sovětský svaz. V polovině 80. let se stal po Vladimiru Nabokovovi druhým ruským spisovatelem, který publikoval v časopise The New Yorker.
"Každý se ptá, co se stane po smrti? Po smrti začínají dějiny," napsal Dovlatov ve svých Zápisnících.
Dovlatov nebyl v Sovětském svazu publikován. V Americe mu vyšlo 14 knih. Přesto skutečné "dějiny" spisovatele Dovlatova paradoxně, tj. plně dovlatovsky, nezačaly v Americe, ale v Rusku, kde lidé začali jeho knihy číst bouřlivě až v 90. letech, po spisovatelově smrti.
"O životopisné okolnosti kohokoli, koho mám rád nebo o kom vůbec něco dělám, se až tak moc nezajímám. Beru to tak, že všechno, co bylo pro Dovlatova opravdu důležité z toho, co se mu stalo, z životopisných detailů, z posunů ve světonázoru - všechno, co bylo opravdu důležité, je v rovině textu."
Roma Liberov o filmu Napsal Sergej Dovlatov
ROMA LIBEROV
Ruský filmový režisér, scenárista, producent. Od roku 2009 pracuje na sérii filmů věnovaných památce ruských spisovatelů, v nichž využívá nehrané a inscenované záběry, animaci, loutkové a stínové divadlo, instalace, počítačovou grafiku atd. Režisérův vizuální jazyk vyjadřuje literární styl spisovatelů, o nichž film vzniká. Novináři tento styl nazývají kvazidokumentární kinematografií. K projektu přilákal herce: Arména Džigarchanjana, Valentina Gafta, Innu Čurikovou, Sergeje Makoveckého, Viktora Suchorukova, Čulpan Chamatovou, Sergeje Puskepalise a další.
Zobrazit